Chléb  víra a pověry

 

Chléb se pekl jen v určitých dnech. Nepekl se ve sváteční dny ve které by těsto nevykynulo a chléb se nevydařil.

 

Díže se nepůjčovala, ani se z domu nevynášela.  Pouze ve dnech , v kterých měla ochránit stavení a kdy měla zažehnat nebezpečí od domu a od lidí , byla stavěna mezi dveře nebo byla vynesena na zápraží domu.

 

Hospodyně před mísením dělaly nad díží tři křížky.

 

Rovněž těsto znamenali třemi křížky.

 

Věřilo se také, pokud těsto nakouřeno chmelem nebo peřím, že se zvedne.

 

Třikrát oběhnout díži, zaručovalo rychlé vykynutí.

 

Pokud bylo těsto v díži nesměla se místnost zametat.

 

Na díž se nesmělo sedat.

 

Před vsazením chleba se do pece  vhazovala hrachová zrna.

 

Bochník se před sázením žehnal.

 

Jako velké neštěstí bylo vnímáno upadnutí chleba.

 

Při pečení chleba pokud hospodyně vyskakovala, také těsto v peci "naskákalo".

 

Pec se uctila krajícem chleba.

 

Ohni byl obětován bochnik , aby hospodářství zajistili přízeň.

 

Pokud se v peci zapoměl bochník, viník měl ohroženou budoucnost. 

 

 Popelečná středa požehnaný den pro pečení.

 

První krájení chleba, taktéž provázelo požehnání třemi křížky.

 

Krájení chleba rovně, přínášelo pořádek do domu.

 

Bodnutí do chleba provázele bolest zubů nebo hlavy.

 

Chléb se lámal  do mléka, aby dal dobytek hodně mléka. 

 

Dětem se nedávaly skrojky, aby byl zajistěn úspěch v učení.

 

Mladým lidem taktéž jezení  skrojku nepřineslo úspěšné manželství.

 

Mladým manželům byl podáván bochník a provázen slovy. "Ukrojte si na kluka".

 

Pokud se ukrojilo nedopatřením o krajíc více, myslelo se na hladového přitele v cizině, nebo se očekávala hladová návštěva.

 

Drobečky z čerstvého chleba se neházely psům, hrozilo onemocnění dotyčného.

 

Pokud někdo nechal ležet na zemi krajíc chleba nebo na něj šlápl, věřilo se, že bude hladovět.

 

Chléb se nejedl na prahu stavení, aby se předešlo hádkám.

 

Pokud se chtěl někdo uctít, byl podarován chlebem.

 

Z bochníku chleba se také věštila budoucnost násladujícího roku.

 

Hospodyně proto do prvního bochníku chleba,upečeného v prosinci, zabodla nůž. Pokud zrezavěl, očekával se nepříznivý rok. V opačném případě se očekávala bohatá úroda.

 

Po štědrovečerní večeři házela děvčata drobečky chleba přes plot a podle štěkotu psa věštila budoucnost.

 

Věštba se prováděla také z chleba, peněz a kousku hlíny ukrytých pod talířem.

 

Zbytek chlebové polévky se dával kočce, aby všichni v domácnosti byli zdrávi.

 

Nemocnému se skývou chleba potíralo čelo.

 

Bolesti zubů se také léčily chlebem.

 

Mnoho nemocí se zaříkávalo a zažehnávalo chlebovou kůrkou.

 

Pokud někdo jedl kradený chléb, prozradil se škytavkou.

 

Ten kdo u sebe nosil chléb a sůl, byl chráněn před veškerým zlem.

 

Jako ochrana před bouří se kladl na stůl chléb a zapálená svíčka hromnička.

 

Chlebem se léčila také zvířata.

 

Na svatou Hátu se chléb a voda světili.

 

Kdo dojedl něčí chléb, prozrazoval na sebe lakomství.

 

Po vymetení pece se horké koště používalo na léčení nemocí.

 

Voda kterou se omýval chléb, se používala na léčení.

 

Pokud se peklo z nového obilí, přikládal se do pece krajíc starého chleba.

 

Zelený čtvrtek bez pečení chleba, záruka aby se rok vydařil.

 

Pokud někomu vypadl nůž při krájení, myslelo se na nepřejícného hostitele.

 

Kdo rozhazoval drobečky, věřilo se, že je bude sbírat do smrti.

 

Rozházené drobečky také sbíral čert a pokud váha převážila váhu dotyčného, propadl peklu.

 

Pokud se chléb nechal obrácenou stranou přes noc, byli očekávání hosté.

Jar. Seifert

...

jednoho dne,

kdy už se trhá šedivý uzel oblohy

a zimní hvězdy jsou očím nablízku,

chystal se básník povečeřet

a na stůl položil svůj chléb

bílou kůrkou nahoru.

 

Prokrista, zalkala by matka,

kdyby spatřila obrácený chléb.

Stane se něco smutného.

A obrátila by rychle uražený chléb,

žehnajíc jej křížem.