Pěstební plán pšenice

 

Zařazení v osevní postupu:

 

Pšenice ozimá je náročná na předplodinu. Vysoký výnosový potenciál je zpravidla využitý po zlepšujících plodinách. Vhodnými předplodinami jsou: jeteloviny, luskoviny, olejniny a včas sklizené okopaniny.

 

Zařazení po obilnině zvyšuje nebezpečí vyššího výskytu chorob (zvláště chorob pat stébel) a škůdcu a zhoršuje výnosovou stabilitu pšenice. V sušších podmínkách je riziko chorob pat stébel nižší.

 

Zcela nevhodný je sled pšenice po pšenici. Setí pšenice ozimé po pozdě sklizených okopaninách - cukrovce, bramborech a kukuřici (hnojené hnojem), nevyužívá dobrou předplodinovou hodnotu těchto plodin.

 

S pozdnějším výsevem pšenice klesá její výnosnost. Při nevyhnutelnosti zařazení pšenice po těchto předplodinách v opožděném termínu setí je nutno uplatnit minimalizaci zpracování půdy, popřípadě setí do nezpracované půdy (diskovým secím strojem). Při pěstování pšenice po obilnině nebo při opožděném termínu setí je třeba zvolit vhodnou tolerantní odrůdu.

 

V intenzívnějších podmínkách řepařské a úrodnější bramborářské výrobní oblasti je citlivost k horší předplodině daná především odrůdou. V horších podmínkách bramborářské a horské oblasti mají nedostatky v zařazení v osevním postupu silnější negativní dopad na výnos pšenice.

 

Výběr odrůdy

 

Odrůda je jedním ze základních intenzifikačních prvků pěstování, který je ekologicky čistý a bez dalších vkladů. Vlastnosti odrůd rozhodují nejen o výši výnosu a jejich stabilitě, ale i o kvalitě produkce.

 

 

 

 

Sortiment odrůd, který je možno u nás pěstovat, je uveden v každoročně vydané (ministerstvem zemědělství ČR) Listině povolených odrůd polních plodin, zelenin, kořeninových a technických rostlin, léčivých rostlin, ovoce a révy vinné.

Minimalizace zpracování půdy.

 

Využívá se při kratším meziporostním období nebo s ohledem na omezení nákladů a snížení nebezpečí větrné a vodní eroze a za velmi suchých podmínek. Není vhodná pro kamenité půdy a na pozemcích zaplevelených vytrvalými pleveli.

 

Po obilninách, luskovinách, směskách a olejninách se doporučuje sloučit podmítku se set'ovou orbou, která se dělá do hloubky do 15 cm hned po uvolnění pozemku. Bezprostředně po zpracování půdy se musí povrch půdy ošetřit. Před setím se povrch půdy připraví např. kombinátorem.

 

Po jetelovinách je půda sušší a při mikrobiálních procesech vznikají inhibiční látky ovlivňující klíčení a vzcházení. Orba do hloubky 15 cm by proto měla být provedena nejméně 4 týdny před setím. Potom je vhodné půdu za sucha utužit težkými válci, za vlhka převláčet.

 

Po okopaninách se půda zpracuje do hloubky 10 - 12 cm. Po bramborách je možno půdu připravit pouze kombinátorem. Předset'ová příprava půdy se udělá smykováním a vláčením nebo kombinátorem.

 

Zpracování a příprava půdy se vynechává při setí do nezpracované půdy (bezorebné setí). Tento způsob setí lze využít jen za určitých podmínek - na půdách bez kamenů a plevelů, ne na půdách extrémně těžškých a přeschlých, ne na pozemcích silně utužených po předplodině. Pro setí se používají diskové secí stroje.

 

Založení porostu

 

U hustě setých obilnin jsou vhodnější užší řádky - 125 mm a méně. Zmenšením meziřádkové vzdálenosti se zvyšuje vzdálenost obilek od sebe a vytvoří se příznivější podmínky pro jednotlivé rostliny.

 

Pro setí do nezpracované půdy nebo do minimálně zpracované (podle stavu půdy) jsou vhodné kotoučové nebo diskové secí botky (pozor na dodržení hloubky setí)

 

Hloubka setí se u ozimé pšenice pohybuje kolem 40 mm. Důležité je dodržení rovnoměrné hloubky setí. Mělké i hluboké setí nepříznivě ovlivňuje vývin porostu. Při zhoršených vlhkostních poměrech nebo při setí do neslehlé půdy je vhodné pozemek po zasetí uválet.

 

Doporučují se rýhované válce, protože mají lepší protierozní účinek než hladké válce. po zasetí se pozemek již nevláčí.

 

 

Sklizeň a kvalita zrna

 

Pšenice ozimá se sklízí jednofázově sklízecí mlátičkou ve fázi žluté až plné zralosti. Rostliny jsou zaschlé, kolénka hnědá, většinou zaschlá a scvrklá. Obilka se dá jen těžko rýpat nechtem (konec žluté zralosti) nebo je tvrdá a jen obtížně se láme (např. stiskem mezi zuby.

 

Při přezrání je u pšenice nebezpečí ztrát zrna výdrolem. V suchém období je tolerantnost odrůd k prodloužení sklizně (po dosažení plné zralosti) 2 - 3 dny, ve vlhčích podmínkách 4 - 6 dní.

 

Základy pěstování ozimé pšenice Oldřich Faměra