Pěstební plán žita

 

Příprava půdy

 

Základní zpracování půdy před setím se řídí předplodinou. Po zrninách se podmítá ihned po sklizni. (pluh, talířové podmítače, kypřiče). V bramborářské oblasti se doporučuje podmítat hlouběji (do 10 cm). Pro větší účinnost podmítky je důležité její ošetření (uválení, vláčení), nejlépe nářadím přímo na podmítacím stroji. Má - li podmítka splnit svoje poslání ( omezení ztrár půdní vláhy, snížení zaplevelení, omezení výskytu chorob a škůdců), musí být odstup podmítky k setí nejméně jeden měsíc.

 

V případě, že je kratší, je lepší podmítku vynechat a přímo udělat set'ovou orbu do střední hloubky 18 - 22 cm, ale s dobře zaklopenými posklizňovými zbytky. Vzhledem k tomu, že žito se pěstuje většinou na lehkých půdách je k orbě vhodný oboustranný výkyvný pluh, kde válcová odhrnovačka lépe drobí a následná předset'ová příprava je rychlejší a energeticky méně náročná. Výhodné je v jednom sledu při orbě oranici ošetřit, urovnat. Dělá se to nejlépe přídavným drobícím nářadím připojeným přímo k pluhu. Půda se přirozeně slehne, lépe se připraví osivové lůžko a dosáhne se tak vyšší a vyrovnanější vzcházivosti.

 

Po jetelovinách je třeba orat 3 - 4 týdny před setím. Včasné naorání, minimálně 3 týdny  před setím, zvyšuje podle našich pokusů výnos proti setí do čerstvé brázdy o 240 kg na 1 ha. Použití moderní techniky při přípravě set'ového lůžka, tj. sled aktivních bran nebo kypřičů s různým postavením pracovních orgánů a pěchovacích válců, eliminuje do značné míry požadavek včasného naorání. Tato sestava strojů je většinou spojena přímo se secím strojem a tak je možno jednou operací půdu připravit a zasít.

 

Příprava půdy a setí žita pomocí secího exaktoru, jsou vhodné zejména na kamenitých půdách bramborářské oblasti, což umožní včasné setí i po pozdě sklizených předplodinách, přitom se dosáhne dobré vzcházivosti a vyrovnaných porostů. Seje se zde naširoko, bez podmítky a set'ové orby.

 

 

Při zařazení žita po bramborách není třeba orat (pokud není pozemek příliš uježděný a zaplevelený). Půda se jen zkypří talířovými branami, aktivními branami nebo kypřiči, někdy stačí jen radličkové brány a v jednom sledu se zaseje. Zde je možno použít levnější variantu založení porostu. Tradině se příprava půdy k setí dělá smykem a branami.

 

Pěstování žita

 

Při zařazování žita v osevních sledech je možno využít některé zvláštnosti oproti ostatním obilninám. Jde o vyšší odolnost k chorobám a škůdcům, schopnost potlačovat plevele, menší náročnost na živiny u zásobení vápníkem.

 

V méně úrodných a klimaticky méně příznivých oblastech hraje rozhodujíci roli pro ekonomicky uspokojivý výnos zlepšující předplodina. Takovou předplodinou jsou: jetel, brambory a luskoviny.

 

V úrodnějších a klimaticky příznivějších oblastech lze zařazovat žito do obilních sledů. Zde se dobře uplatní zmíněné vlastnosti ozimého žita a jeho fytosanitární účinek.

Poléhání žita

 

U žita bylo vždy nejvážnějším pěstitelským problémem polehání. Šlechtění na krátké pevné stéblo nebylo tak úspěšné jako u pšenice. Snížení výnosu zrna při polehnutí závisí na době a stupni polehnutí, ale dosahuje 300 - 500 kh na 1 ha i více.

 

Toto snížení je způsobeno sníženým počtem zrn v klasu (špatné opýlení), sníženou hmotností obilek vlivem omezeného transportu asimilátu a velkými sklizňovými ztrátami (plevele prorůstající polehlým porostem).

 

 

Předcházet polehání lze volbou odolnějších odrůd, optimální dobou setí a přiměřeným množstvím výsevu (nepřehoustlé porosty), přiměřenou dávku dusíku a rozdělením dávek hnojiva.

 

Základy pěstování žita Jiří Petr