Pěstování obilí bez pluhu

 

Pěstování zeleniny bez orby, pěstování stromů a zimní pastvy jsou příklady systému nevyžadující orbu. Jsou to metody pěstování potravin, které nenarušují strukturu půdy.

 

Tyto metody šetří nergii, která se vynakládá na orbu a kultivaci. V přírodních podmínkách je úrodnost půdy udržováná množstvím mikroorganismu, včetně bakterii a hub, které recyklují živiny do forem přístupným rostlinám. Většina těchto organismů žije v horních pěti centimetrech půdy a zahynou, když budou pluhem pohřbeny hlouběji. Mnohé jsou citlivé na ultrafialové záření a jsou - li vystaveny slunečnímu světlu, nepřežijí.

 

Obnažená půda také podléhá erozi. Přestože erozi nepozorujeme, neústále snižuje úrodnost půdy. Nejdříve ze všeho jsou odváty nebo odplaveny právě ty nejúrodnější částice povrchové půdy. V přirozeném stavu má půda svou vlastní složitou strukturu, která je soustavou hrud a hrudek oddělených mezerami, skze něž mohou pronikat voda, vzduch a kořeny rostlin. Orbou je tato struktura poškozena nebo zničena a je nahrazena strukturou umělou - obdělávanou půdou. Obdělávaná půda může být sice produktivnější než přírodní struktura, ale je nutné ji uměle  obnovovar každý rok opětovnou orbou.

 

Takto orbou zničíme přirozenou strukturu a úrodnost půdy a odsoudíme se tak k nekonečné orbě a hnojení. Výsledkem mohou být značně zvýšené výnosy na hektar, ale současně se také značně zvýší vklad práce, energie a materiálů. Proto mají systémy bez orby obyčejně výšší výnos na jednotku vložené energie, jinými slovy mají vyšší čistou energetickou účinnost.

 

To neznamená, že pokud chceme snížit naši závislost na fosilních palivech nebo tvrdé dřině, musíme přejít na stravu bez obilovin. Existují i bezorební metody pěstování obilovin , které jsou založeny na revoluční práci japonského farmáře Masanobu Fukuoku.

 

Základem jeho metody je pokusit se zreprodukovat přirozené podmínky do nejvyšší možné míry. Půda se neoře a semena jsou - li pro ně vytvořeny vhodné podmínky, vesele klíčí na povrchu.

 

Metoda využívá i různorodosti rostlin. Jako základní pokrývka půdy se pod obilovinami pěstuje jetel, který ji dodává dusík. I plevel je pokládán za užitečnou součást ekosystému, je pravidelně sekán a ponechán na povrchu půdy, kde se rozkládá a vrací tak do půdy všechny živiny, které spotřeboval. Na obilné pole se několikrát do roka vypustí kachny aby vysbíraly slimáky a jiné škůdce.

 

Půda je neustále přikryta. Kromě plevele a jetele je na poli ponechána i sláma z předešlé úrody, která se používá jako mulč, a zrní se vysévá ještě před sklizní nové úrody přimým setím mezi stébla rostoucího obilí. Na takový druh setby se používá mnohem méně semen než při konvenčním pěstování, takže sice vyroste méně stébel, zato jsou však větší a silnější.

 

V Japonsku dávala Fukuokova metoda podobné výnosy jako na běžně chemicky obdělávaných polích. Mnoho již bylo uděláno pro její přizpůsobení evropským podmínkám. Jedná se o metodu vhodnou pouze pro maloplošné pěstování, při níž pozornost věnováná podrobnostem nahrazuje těžkou práci. Pěstovat společně obilí, jetel a plevel tak, aby každá složka přispěla k produktivitě systému bez toho, že by získala nadměrnou převahu, vyžaduje velkou zručnost a zkušenosti. Všechny potřebné práce je však možné provádět ručně.

 

Tato metoda není vhodná na pěstování obrovského množství obilí, jako tomu je na dnešních komerčních hospodářstvích, kde je využívána intenzivní mechanizace. Většina zrní, které komerční hospodářství vyprodukuje, se spotřebovává na chov zvířat, jež by bylo možné krmit mnohem efektivněji pomocí krmných systému o kterých jsme již hovořili. Pouze menší část je určena pro lidskou spotřebu a tu by bylo možné vypěstovat Fukuokovou metodou.

 

Nicméně je absurdní domnívat, že by zemědělci v krátké době přešli na něco tak radikálně odlišného od metod, s nimiž pracují. Naštěstí jsou již vyvíjeny metody, které stojí "v půli cesty". Jedna z nich je zkoušena v Institutu pro výzkum luk a životního prostředí v Berkshiru v Británii.

 

Metoda spočívá v pěstování obilí na poli, které má trvalý porost bílého jetele. Nejdříve se nechá vyrůst jetel, který je těsně před vysetím pšenice nebo ječmene spásán ovcemi, aby nemohl konkurovat klíčícímu obilí. Obilí je vyséváno pomocí stroje zvaného brázdová sečka, který do trávníku vyrývá úzkou rýhu a klade do ní zrna obilí, takže téměř nepoškozuje okolo rostoucí jetel. Sklizeň se provádí částečně upraveným kombajnem a po ní jsou na pole opět vypuštěny ovce, aby ho připravily na další setí.

 

Celkové množství energie, spotřebované stroji při této metodě, je mnohem nižší než při běžném obhospodařování, protože jednorázové nasazení traktoru nahrazuje jeho tři nebo čtyřnásobné použití, nutné pro orbu, vláčení a setbu. Výrazně nižší je i množství škůdců. Jedním z důvodu je zřejmě celoroční pokrývka jetele, která umožňuje život hmyzu lovícímu škůdce.

 

Veškerý pro obilí nezbytný dfusík je dodáván jetelem. To snižuje nejenom náklady na nezbytnou energii, ale i riziko znečištění pitné vody dusičnany.

 

Ke znečičtění dusičnany dochází, je- li v půdě více volného rozpustného dusíku, než může být využito v ní rostoucímí rostlinami. Část nadbytečného dusíku přechází do spodní vody, kde již není pro rostliny dostupný. Spodní voda se stává součástí pitné vody a ačkoli jsou dusičnany výživou rostlin, pro člověka jsou ve vyšších koncentracích jedovaté. Nadbytek dusičnanů může vznikat při aplikaci vysoce rozpustných umělých hnojiv, nebo rozrušením půdy na které roste jetel, jeli orbou připravována na výsadbu obilí. Při souběžném pěstování jetele a obilí se do půdy nikdy neuvolní dusičnanů více,než může být obilovinami využito. Vytvořením správného spojení mezi jetelem a obilím se z plevele stává užitečný zdroj živin.

 

I zde opět platí, že farmář musí mít velké zkušenosti aby dokázal udržet rovnováhu mezi jetelem a obilím tak, aby si nekonkurovaly, ale aby se vzájemně doplňovaly. Kontrola plevele je mnohem obtížnější než při klasickém obdělávání, protože mnoho druhů běžně používaných herbicidů by zničilo i jetel a ničení plevelů orbou také není možné, protože většina půdy zůstává bez porušení. Zkušenosti a obratnost nahrazují používání chemikálií a vydávání energie.

 

(Permakultura v kostce Patrick Whitefield)