Přísloví napoví


Jakékoli přísloví s tématikou "chléb".


Za moje žito ještě mě bito.

Pleva zrna nepotlačí.

V poli pšenice co rok se rodí a dobrý člověk vždycky se hodí.

Může se hoditi ten sýr k tomu chlebu.

Kdo lehá mezi otruby, příchází svini pod zuby.

Kdo se mezi plévy míchá, svině ho snědí.

Starého vrabce plevami neošidíš.

Hoď chleba za záda, před sebou ho najdeš.

Chléb nejtužeji váže.

Pozdě dáno chleba zhusta, kdy už huba zubů pusta.

Překroj pecen, a dej obě půle.

Na cizí chléb oči nevyvaluj a o svůj pečuj.

Neostři si fousky na cizí housky.

Mnohý chlebem pohrdal a suchou kůrkou zavděk vzal.

Chléb - sůl jez a pravdu řež.

Hodí se k poli rež a k řeči lež.

Jez chleba hojněji, ale mluv střídměji.

Řeči se mluví a chléb se jí.

Jez koláč se hřiby, drž jazyk za zuby.

Slepice kráčíc, zrna v ústech neudrží.

V hlavě mlat, v jazyku cep: koho zchvátím, toho zmlátím.

Žernovy samy nejedí a lidem mouku dávají.

Lahůdky zjednají, že i chleba nedají.

Sůl na chléb a ne chléb na sůl se dává.

Dobrá slova koláče jídají.

Dobrá řeč jídá jáhly v mléce.

Čapkou, chlebem a solí lidé lidi znevolí.

Na rohatou otázku kulatá odpověď.

Čím plnější klas, tím hlouběji se kloní.

Zeman! Kouska chleba nemám. Veliký pán a jísti nemá co. Pyšně si vede a v nohy ho zebe.

Hojněji vždy obilí na sousedním poli.

V cizích rukou vždy větší krajíc.

Chléb za břichem nechodí.

Kdo neseje, ten nevěje.

Kdo chce žíti, musí síti.

Kdo chce chleba, pracuj co třeba.

Jaký mlat, takový plat.

Jaký klep, takový chléb.

Kůň který ovsa dobývá, nejméně ho jí.

Kůň který nejvíce táhne, navždy také nejvíce ovsa dostává.

Než špatně orati, raději vypřahati.

Nůž kterým se pořád krájí, nezrezaví.

Nebudeš - li lenovati,  budeš sám chléb prodávati.

Hlad a práce výborné koření.

Cizím volem chleba se nedoořež.

Kde je pivovar, tam netřeba pekaře.

Cizí chléb vždy lépe chutná.Cizí chléb chutnější, sladší.

Kradený chléb chutnější.

Cizí chléb dětem houska.

Koně za ovsem běží a osli ho dostávají.

Dobré bydlo rohy má. Má chléb rohy? Rohy v čas štěstí příliš rostou.

Jak jsi osil, tak jíš.

Co jsi nadrobil vyjez.

Každý blázen kaši uvaří, když je krupice a máslo.

Chléb ma rohy, nouze nohy.

Kdo bohat, ten rohat.

Nač hromada žita, pakli se nejí.

Král veliký pán a lopatou cukru nejídá.

Je-li chléb jedlý, jest ráj i pod jedlí.

Není- li chleba sousto, bývá všude ouzko.

Bez soli, bez chleba, špatná beseda.

Co chleba, to v něm, co roucha to na něm.

Nuznému i kousek za celý krajíc.

Chudému skýva za bochník.

Patrná to běda, když se rodí v žitě lebeda.

Drahý chléb, když není peněz.

U hladového nejdražší chléb.

Raději chléb s vodou nežli koláč s bídou.

I patriach hladový chléb ukradne.

Hladovému i ovesný chléb chutná.

Na bílý chléb máslo, na černý hlad.

Máš - li chléb a vodu, nemáš hladu.

Dobrý chléb, kde koláčů není.